Úsvit

(2024)
Akryl na plátně 80x100 cm

A když už si myslíme, že tmou nelze projít, že děsivě houstne a je stále temnější, začne náhle svítat. Obzor je těsně před rozedněním nejčernější. Stačí malinký slaboučký paprsek naděje, abychom uvěřili ve svou cestu plnou barev. Abychom ji nevzdali, abychom po ní šli. Za každou tečkou následuje začátek nové věty, nový příběh. Za každou nocí na nás čeká úsvit, nové ráno, úchvatné vůně světa… Slunce je po ránu nejkrásnější. Musíme strpět mrazivou tmu, abychom pocítili jeho nekonečnou hodnotu.